Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Čeští astronomové pořádali unikátní pozorovací kampaň eruptivní hvězdy

Čeští astronomové pořádali unikátní pozorovací kampaň eruptivní hvězdy

Představa malíře o probíhající supererupci na DG CVn.
Autor: NASA

Sekce proměnných hvězd a exoplanet (SPHE), kromě běžné činnosti, do níž spadá například sledování zajímavých zákrytových dvojhvězd a přechodů exoplanet přes hvězdné disky, vyhlašuje i pozorovací kampaně. Jedním z nových programů je pozorování eruptivních hvězd. Tyto objekty, které se také mohou vyskytovat ve dvojhvězdných systémech, vykazují poměrně velkou erupční aktivitu. Mimo jiné zajímavosti patří i zjištěná skutečnost, že uvolněná energie erupcí je o dva až tři řády větší, než jaké pozorujeme u největších erupcí na Sluncie. Délka hvězdných erupcí je poměrně krátká, většina erupcí odezní do 15 minut. Pokud chceme získat například vícebarevnou fotometrii těchto erupcí, ideální situací je pozorování z více stanovišť. V posledních dvou letech se těmto hvězdám věnuji na hvězdárně ve Valašském Meziříčí, ale do programu se už zapojilo více pozorovatelů ze Sekce.  

Mezinárodní spolupráce a Překvapivé výsledky

Světelná křivka GJ 3236 z noci z 28. na 29. listopadu 2016. Modré body představují fotometrii ve filtru B z Piszkésteto Observatory a zelené z Ondřejova ve filtru V. Počátkem večera byly zaznamenány dvě slabší erupce, po půlnoci byla pozorována silná erupce se zjasněním o 1,3 magnitudy ve filtru B a 0,37 magnitudy ve filtru V. Autor: Ladislav Šmelcer
Světelná křivka GJ 3236 z noci z 28. na 29. listopadu 2016. Modré body představují fotometrii ve filtru B z Piszkésteto Observatory a zelené z Ondřejova ve filtru V. Počátkem večera byly zaznamenány dvě slabší erupce, po půlnoci byla pozorována silná erupce se zjasněním o 1,3 magnitudy ve filtru B a 0,37 magnitudy ve filtru V.
Autor: Ladislav Šmelcer
V listopadu 2016 jsme vyhlásili pozorovací kampaň pro eruptivní zákrytovou dvojhvězdu GJ 3236. Během posledního listopadového týdne jsme měli možnost pořídit fotometrická data pomocí jednometrového dalekohledu Piszkésteto Obszervatórium v Maďarsku. Díky Marku Skarkovi, který požádal o pozorovací čas, jsme mohli získat data ve filtru B. Vzhledem k tomu, že v případě GJ 3236 se jedná o systém sestávající z červených trpaslíků, je svítivost hvězd poměrně malá a proto pro získání dat ve filtru B je potřeba dalekohled s větším průměrem. V krátkovlnné oblasti spektra se očekávalo zaznamenání větší erupční aktivity, která v delších vlnových délkách není tak patrná. Nicméně výsledky nás velmi překvapily.

Do pozorovací kampaně se zapojilo ještě několik pozorovacích stanic, které sledovaly GJ 3236 v dalších filtrech. Do hry samozřejmě také vstoupilo i počasí, které například zhatilo v daném období pozorování na hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Nicméně v jiných částech republiky a v Maďarsku počasí přálo.

Nejvíce dat bylo pořízeno ve dnech 27. – 29. listopadu. Celkový pozorovací čas během těchto dní, pořízený v Maďarsku, činil 27 hodin a 12 minut. Celkem bylo zaznamenáno 19 erupcí, což dává frekvenci 0,70 erupce za hodinu. Tato četnost erupcí ve filtru B je zhruba o jeden řád větší, než byla pozorována v delších vlnových délkách v posledních dvou letech.

Zajímavá noc byla z 28. na 29. listopadu, kde jsme zaznamenali tři erupce, z toho jednu velmi výraznou, s amplitudou zjasnění 1,3 magnitudy. Souběžně tuto noc byla pořízena fotometrie z ondřejovského 65cm dalekohledu (D65) ve filtru V, kde se tato erupce projevila zjasněním o 0,37 magnitudy. Toto však bylo pouze předzvěstí toho, co se odehrálo následující noc z 29. na 30. listopadu. Tuto noc se na GJ 3236 zaměřily čtyři dalekohledy, které sledovaly tuto hvězdu ve filtrech B, V, R a I.

Zatímco ve filtru B bylo zaznamenáno 14 erupcí s amplitudami od 0,05 do 0,33 magnitudy, v ostatních filtrech nebylo po erupcích ani památky. Pouze ve filtru V se ve dvou případech dá hovořit o náznacích, že na světelné křivce je vidět jakási drobná změna.

Závěr

Světelná křivka GJ 3236 z noci z 29. na 30. listopadu 2016. Modré body představují fotometrii ve filtru B z Piszkésteto Observatory, zelené z Ondřejova ve filtru V, červené ve filtru R (Ondřejov, Martin Lehký) a fialové ve filtru I (Znojmo, Radek Dřevěný). Kolem půlnoci se v okolí Prahy podmínky zhoršily a nebylo možné pokračovat v pozorování. Horní světelná křivka ve filtru B je unikátní, během noci bylo zaznamenáno 14 erupcí. Autor: Ladislav Šmelcer
Světelná křivka GJ 3236 z noci z 29. na 30. listopadu 2016. Modré body představují fotometrii ve filtru B z Piszkésteto Observatory, zelené z Ondřejova ve filtru V, červené ve filtru R (Ondřejov, Martin Lehký) a fialové ve filtru I (Znojmo, Radek Dřevěný). Kolem půlnoci se v okolí Prahy podmínky zhoršily a nebylo možné pokračovat v pozorování. Horní světelná křivka ve filtru B je unikátní, během noci bylo zaznamenáno 14 erupcí.
Autor: Ladislav Šmelcer
Jak se předpokládalo, počet erupcí zaznamenaných v krátkovlnné oblasti B je skutečně větší. Je otázkou, zda pozorovaných 14 menších erupcí z 30. listopadu je běžná záležitost u této dvojhvězdy, nebo se jednalo o mimořádnou situaci. Přesto spočítaná frekvence erupcí je o dost větší, než se běžně uvádí u podobných eruptivních hvězd v této oblasti spektra (cca 0,2 erupce za hodinu). Ukázalo se také, že slabší erupce se zjasněním do 0,35 magnitudy ve filtru B se v ostatních filtrech neprojeví.

Budeme se snažit získat pozorovací čas na podobném velkém dalekohledu, abychom zopakovali tato měření v krátkovlnné oblasti a potvrdili případnou vysokou aktivitu GJ 3236.

Na závěr chci poděkovat všem, kteří se na této kampani podíleli a věnovali svůj pozorovací čas – Marku Skarkovi, Martinu Lehkému, Radku Dřevěnému, Marku Wolfovi a Hance Kučákové za fotometrii na ondřejovském 65cm dalekohledu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sekce proměnných hvězd a exoplanet



O autorovi

Ladislav Šmelcer

Ladislav Šmelcer

Narozen v roce 1966 v Liberci, kde byl také zasažen astronomií již za raného mládí. Hlubšího vzdělání v astronomii se mu dostalo na pomaturitním studiu ve Valašském Meziříčí v letech 1988 - 1990. Prostředí se mu natolik zalíbilo, že na Hvězdárně Valašské Meziříčí pracuje od roku 1996 doposud. Hlavním jeho zájmem je fotometrie proměnných hvězd.

Štítky: Eruptivní hvězda, Ladislav Šmelcer, Sekce proměnných hvězd a exoplanet, Proměnná hvězda


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny

Další informace »